|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Relationship between perceptual and structural variation of human faces: cross-cultural comparison
Pavlovič, Ondřej ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent) ; Marcinkowska, Urszula (oponent)
ONDŘEJ PAVLOVIČ VZTAH MEZI PERCEPČNÍ A STRUKTURÁLNÍ VARIABILITOU OBLIČEJE: MEZIKULTURNÍ SROVNÁNÍ ABSTRAKT Vnímání rysů obličeje je základním aspektem lidské kultury, který ovlivňuje každodenní interakce a vztahy. Tato práce zkoumá mezikulturní dynamiku vnímání obličeje. Teoretický úvod nejprve stanoví ústřední význam vnímání obličeje napříč kulturami. Empirické studie zahrnuté v této práci objasňují konvergenci a divergenci standardů atraktivity mezi kulturami. Tato práce dále zkoumá i vzájemné působení dimorfismu tvaru obličeje, barevného dimorfismu a typičnosti napříč různými populacemi. Kontext vietnamských přistěhovalců v České republice nabízí jedinečný pohled pro studium vlivu sociokulturního prostředí na vnímání a preference obličeje. Studie zahrnuté v této práci analyzují hodnocení atraktivity českých a vietnamských tváří, poskytnuté Čechy, českými Vietnamci a asijskými Vietnamci. Studie zahrnuté v této práci dále objasňují konvergenci a divergenci standardů atraktivity napříč těmito skupinami. Výsledky těchto studií podtrhují roli průměrnosti obličeje jako univerzálně významného rysu při posuzování atraktivity. Studie přidané do příloh, jsou zaměřené na vztahy mezi vnímáním sebe sama a vnímáním druhými, a také popisují roli hlasových a pohybových signálů v hodnocení obličeje. Ač nejsou primárně...
|
|
|
Getting Back to 'Europe': An Analysis of a Possible Self-Perceived Inadequacy of Czechs Towards the West
Ertin, Sinan ; Německý, Marek (vedoucí práce) ; Gulenko, Petr (oponent)
Abstraktní Tato práce zkoumá souběžnou roli západní hegemonie spolu s trvalými dopady komunismu ve výzvách, kterým čelí postsocialistické země, se specifickým zaměřením na Českou republiku. Zatímco komunismus je běžně považován za primární příčinu, my tvrdíme, že kulturní myšlenky spojené se západní hegemonií předcházely komunismu a hluboce ovlivnily evropskou identitu. Práce je rozdělena do sekcí, které zkoumají koncept pokroku v dějinách a jeho význam pro západoevropskou identitu, následuje zkoumání hegemonie na příkladech z postsocialistických národů, včetně České republiky. V závěru práce se zabývá případnou kritikou a poskytuje cvičení, které aplikuje koncepty hegemonie a pokrok v současné české společnosti. Tato analýza si klade za cíl prezentovat alternativní perspektivu, která uznává současné účinky komunismu a západní hegemonie při utváření výzev, kterým postsocialistické země čelí během jejich transformace.
|
|
| |
|
|
Viníci a oběti ve vybraných dílech českých a sudetoněmeckých autorů
Štillerová, Jana ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zabývám literárním zpracováním otázky viny za odsun Němců z českých zemí po 2. světové válce. Pohledy českých a sudetoněmeckých autorů se mnohdy velmi liší, mnohdy si ale jsou velmi podobné, ačkoliv autory dělí nejen národní příslušnost, ale také několik desítek let života od zpracování tématu a doba, jež je ovlivnila. Řezáčovo, Durychovo, Körnerovo a Mühlbergerovo ztvárnění tématu spadá do stejné epechy, a to do 50. let 20. století, zatímco Gudrun Pausewangová, která ač odsun také zažila a mohla by o něm psát hned po 2. světové válce, počkala se svou knihou čtyřicet let. Je možné, že potřebovala získat k traumatizujícímu zážitku časový odstup, aby si srovnala myšlenky a dostala určitý nadhled nad událostmi. Odsunu se také věnují autoři, kteří jej osobně nezažili: Tučková a Bernig. Dalo by se očekávat, že budou mít čeští autoři stejný pohled na problematiku viny, ale není tomu tak. Durych a Bernig jsou otevření, promlouvají obě strany, popisují Němce také jako oběti a vyzývají k dialogu a reflexi. Řezáč je jednostranný, tendenční, účelový, pouze Němci jsou viníci, nikdy oběti. Tučková také, ale opačně. Většina autorů se zabývá myšlenkou kolektivní viny, kterou Durych, Körner, Mühlberger, Bernig a Tučková problematizují, kdežto Řezáč ospravedlňuje. Mühlberger a Durych problematizují...
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Angličtina jako lingua franca z pohledu Čechů
SVOBODOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozšířením anglického jazyka ve světě a jejím hlavním cílem je prozkoumat postoj Čechů k angličtině jako k jazyku, který lze využít ke komunikaci s lidmi z různých koutů světa. Teoretická část práce se zaměřuje na koncept "Angličtina jako lingua franca" a na historický vývoj angličtiny v souvislosti s historickými událostmi, které měly bezprostřední vliv na rozšíření jazyka. Dále je v práci objasněna pozice angličtiny v České republice. Praktická část pomocí kvantitativního dotazníkového šetření zkoumá, zda Češi vnímají současné postavení angličtiny ve světě a do jaké míry je pro ně znalost jazyka důležitá. Dále se zaměřuje na úroveň angličtiny v Česku a ochotu Čechů využívat daný jazyk v praxi. Výsledky průzkumu jsou následně porovnávány s teoretickými poznatky.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
|
Mentality of the Oppressed: An Analysis of Czech Inferiority Complex Towards the West
Ertin, Sinan ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V této práci se zaměříme na pocit méněcennosti Čechů vůči západním národům. Přestože populárním vysvětlením negativního sebe-vnímání Čechů bývá tzv. post-komunistický syndrom, my budeme argumentovat, že tento fenomén vychází z traumatu, které Češi zažili při přechodu z komunismu do globalizovaného kapitalistického trhu. Věříme, že toto trauma bylo způsobeno rétorikou ,,navrácení do Evropy'', která je založená na dědictví orientalismu v Evropě, v kombinaci s obecnou mentalitou utlačovaných, jak byla tématizována post-koloniálními teoretiky jako jsou Franz Fanon nebo Paulo Freire. Abychom svou hypotézu ověřili, provedli jsme průzkum s účastí 189 respondentů ze všech krajů České republiky.
|
host ::
RSS.